Moldavity - jediné drahokamy na světě, vyskytující se pouze v ČR
Vznik moldavitů (vltavínů)
Jak vznikly vltavíny, drahé kameny vyskytující se pouze v Čechách? Existuje několik teorií. Obecně nejuznávanější je ta, že vznik moldavitů byl podmíněn dopadem velkého meteoritu nebo planetky do oblasti Bavorska v místě pozdějšího města Nordlingen.
Přibližně před 14,5 – 15 miliony lety dopadl do této oblasti velký meteorit pod úhlem asi 300. Odhaduje se, že jeho průměr byl 800 – 1000 metrů. Při vstupu do stratosféry došlo k pronikavému zvýšení teploty, která stále rostla.
Odhaduje se, že těsně před dopadem dosahovala jeho teplota 5000 -10 000 st. Celsia. Současně s tím se prudce zvýšil tlak na cca 500 Mpa. Teplotní a tlaková vlna před dopadem tělesa odpařila a roztavila křemičitou horninu v místě nárazu.
Roztavená hornína byla tlakem vymrštěna do výšky 15 – 20 km na hranici stratosféry přibližně severovýchodním směrem do oblasti Čech a Moravy. Ojedinělé nálezy moldavitů jsou hlášeny např. i z Rakouska a Lužice v Německu.
Při dopadu meteoritu došlo k obrovskému výbuchu, který vytvořil kráter Ries. Kráter se nacházi mezi Norimberkem, Stuttgartem a Mnichovem. Obr.3
Tento kráter o průměru 24 km a původní hloubce až 200 m je pozůstatkem obrovského impaktu. Při dopadu zřejmě došlo k dalšímu vymrštění původní horniny a vzniku „ sekundárních „ moldavitů.
Na závěr několik zajímavostí. Většina vltavínů obsahuje bublinky. Ty byly předmětem výzkumu na Přírodovědecké fakultě Karlovy university na katedře mineralogie a geochemie v 70 tých letech minulého století. Výzkumem se zabýval tým pod vedením prof. Rudolfa Rosta a prof. Vladimíra Boušky. Vědci zjistili, že tlak v bublinkách je v rozmezí 40 – 50 hPa. Čili zhruba 20 – 25 x nižší než je tlak při hladině moře. Toto zjištění potvrdilo teorii o průletu moldavitové hmoty stratosférou.
Dále bylo zjištěno, že vltavíny jsou chemicky téměř totožné s jílovitými horninami, ale na rozdíl například od sopečných skel neobsahují téměř žádnou vodu.
Tvrdost moldavitů není stejná. Pohybuje se od 5,5 do 6,5 Mohsovy stupnice. Vyšší tvrdost mají moldavity s vyšším obsahem Si02 . Rovněž hustota moldavitů kolísá v rozmezí od 2,2 do 2,9 g.cm-3 .
Charakteristickou vlastností vltavínů je skulptace. Jedná se o členitost povrchu, která je tvořena různě velkými „rýhami„. Skulptace je sekundární jev, který vznikl přírodním naleptáním nestejně odolného povrchu. Skulptace se liší podle lokalit. Nejhlubší skulptaci mají vltavíny z lokality Besednice. Krásnou, středně hlubokou skulptací jsou známy vltavíny z lokality Chlum nad Malší a okolí. Téměř bez skulptace jsou například vltavíny z lokality Jankov, kde se jedná o vltavíny pádového pole bez pozdějšího transportu.
Přehled ložisek vltavínů v jižních Čechách
V jižní části Čech se vyskytuje několik desítek kumulací vltavínů, které můžeme označit jako ložiska. Přehledná geologická mapa s výskyty ložisek vltavínů je uvedena v publikaci BOUŠKA,V. : Moldavites The Czech Tektites, s. 37, Praha,1994. Ne všechny lokality uvedené v publikaci lze těžit. Některé jsou v obdělávaných oblastech, jiné v chráněné krajiné oblasti. Některé menší lokality, objevené po roce 1994, nejsou v publikaci uvedeny.
Širší oblast okolí Chlumské hory
Tato oblast je vymezena přibližně lokalitami Chlum nad Malší– Ločenice– Nesměň– severní Besednice( Stoh ). Jedná se o snosovou oblast, tj. vltavíny prošly během sedimentace kvartérních vrstev určitým transportem. Tomu odpovídají i tvary. Nalézají se zde ucelené celotvary, například kapky, diskovité vltavíny a podobně. Skulptace je ve většině případů dobře vyvinutá. Vltavíny jsou spíše sbírkové. Největší kusy dosahují váhy okolo 100 gramů. Materiál obsahující vltavíny je silně jílovitý, obsah jílovitých částic je přibližně 20%. Průměrný obsah vltavínů je přibližně 20 – 25 gramů/m3 horniny.
a) Legální těžba lokality Chlum nad Malší započala již v roce 1988 a pokračuje s použitím moderní techniky dodnes.
Obr. 1. Chlum nad Malší. Vltavíny se „těžily“ bez použití techniky. Materiál se odkopával a vltavíny se vybíraly ručně. Rok 1990.
Postupem času se těžba zdokonalila. Vltavínonosný materiál se nakládal na třídící linku, byl rozplavován pomocí nožové pračky a sítován. Z koncentrovaného vltavínonosného materiáu ( štěrkopísek ) byly vltavíny ručně vybírány.
Obr. 2. Pohled na třídící linku v roce 1998
Obr. 3. Celkový pohled na třídící linku v roce 1998
Jak již bylo řečeno, těžba lokality Chlum nad Malší pokračuje dosud. Těžební prostor se rozšiřuje směrem k obci Ločenice. Mimo vltavíny se těží i kvalitní písek.
Jelikož autor nemá k dispozici současné fotografie z těžby uvádí snímek z Google Earth.
Obr. 4. Současný pohled na těžebnu moldavitů a písku v Chlumu nad Malší
Obr. 5. Ukázky vltavínů z lokality Chlum nad Malší
b) Nelegální těžba v lokalitě Nesměň
Obec Nesměň se nachází cca 3 km východně od obce Chlum. Za obcí, v lese, jsou stejné vltavínonosné sedimenty jako v Chlumu. Těžba v Nesměni a okolí nebyla nikdy povolena, takže se stala cílem nelegálních kopáčů vltavínů. Na následujících snímcích je patrná devastace lesa černými kopáči moldavitů.
c) Nelegální těžba lokality „ Malý Chlum „
Tato lokalita těsně přiléhá k dobývacímu prostoru Chlum nad Malší. Stala se rovněž cílem kopáčů vltavínů. Fotografie pocházejí z roku 2002.
d) Nelegální těžba lokality Besednice – jih „ Stoh „
Vltavínonosné sedimenty pokračují ve směru k městysu Besednice, podél silnice. V 80 tých letech stál v této oblasti zemědělský stoh. Nelegálními kopáči tuto lokalitu po stohu pojmenovali. Následující fotografie dokumentují situaci. Foto 2005.
Černý kopáč v akci.
2. Oblast výskytu vltavínů v okolí Slavče u Trhových Svinů
Ani v této oblasti nikdy nebyla povolena hornická činnost za účelem těžby moldavitů. V této oblasti se vyskytují 3 lokality, které byly „ vytěženy“ nelegálně.
a) Zatáčka
Lokalita byla pojmenována podle zatáčky místní silnice vedoucí ze Slavče do Dobrkovské Lhotky. Po levé straně při jizdě ze Slavče se nacházela menší snosová oblast s moldavity. Tato lokalita byla silně zvodněna. Následující fota ukazují stav v roce 2005.
I takto se dají těžit vltavíny. Foto 2005.
b) Na Parízu
Lokalita Na Parízu, nebo také Paríz je louka pod bývalým rybníkem nedaleko od Zatáčky. Vyskytovaly se zde dobře skulptované moldavity. Lokalita byla celá vytěžena nelegálně.
Současný stav obou lokalit je na následující fotografii pořízené PrintScreenem.
c) Slavče ( pod hřbitovem )
Lokalita Slavče byla dlouhou dobu neznámá, protože tercierní sedimenty jsou překryty mocnou vrstvou kvartérních hlin. Po provedení geologického průzkumu byla lokalita totálně devastována černými kopáči a v podstatě vytěžena.
Někteří kopáči si zavedli vodu k proplavení sedimentů ze vzdálenosti 300 m. Foto 1999
V některých případech na lokalitě kopalo i 20 osob. Foto 1999
Detailní záběr na vytěženou plochu. Foto 1999.
Výsledek celodenní práce skupiny – cca 500 g nevyčištěných moldavitů. Foto 1999.
3. Lokalita Besednice
Besednické vltavíny jsou asi nejznámější. Vyznačují se velmi hlubokou skulptací, která vytváří v některých případech ostré hrany s hroty. Jsou typyckými vltavíny pádového pole s velmi krátkým transportem. Lokalita je těsně u obce Besednice a je poměrně malá. Její rozměry jsou jen 70 x 200 m. Vltavínonosná hornina ( štěrkopísek ) je mocná až 4 m a je překrytá polohou svahových hlin. Lokalita byla vytěžena v rozmezí 2002 – 2008. Celkový počet vytěžených vltavínů není přesně znám, ale pohybuje se okolo 200 kg. Těžba byla pečlivě dokumentována a na následujících fotografiích je znázorněn její postup.
Těžba a nakládání vltavínonosné horniny
Geologický profil těžební stěny. Výška 4 m. Pod nadložní vrstvou jsou světle šedé sedimenty jílovitého písku, pod nimi cca 1 m silná hnědočervená vltavínonosná vrstva, pod ní opět jílovitý písek.
Rozplavování vytěženého vltavínonosného štěrku na vibračním sítě.
Proplavený materiál s případnými vltavíny. Vltavíny se musí hledat ručně.
4. Lokalita Hrbov ( Netolice )
Lokalita Hrbov byla poslední těženou lokalitou vltavínů. Těžba byla ukončena přibližně před 3 lety a v současné době probíhá rekultivace terénu.
Vltavíny z této lokality jsou velmi různorodé. Většina z nich nemá skulptaci, jsou typyckými vltavíny pádového pole. Rovněž barva je různorodá. Mnoho vltavínů je zabarveno do hněda, takže spíše připomínají vltavíny moravské. Velmi málo se mezi nimi vyskytují celotvary. Kapky, případně disky jsou velkou vzácností. Hrbovské vltavíny se vyskytují v jílovitých až jílovcových sedimentech. Z tohoto důvodu byla jejich těžba náročná na rozplavování a zbavování nečistot. V současné době jsou převažujícími moldavity na trhu.
Vltavíny z lokality Hrbov.
Barva vltavínů
Většina lidí se domnívá, že vltavíny jsou přírodní drahokamy zelené barvy. Není to až tak správné. Mezi vltavíny se najde řada odstínů, od světle zelené do hnědé barvy. I na jedné lokalitě se většinou vyskytují vltavíny s více odstíny.
Obecně se rozlišuje:
a) bledě zelená barva ( pale green ). Tato barva je velmi vzácná, typickými lokalitami s větším obsahem pale green je Jankov a Radomilice
b) světle zelená barva. Je poměrně vzácná, na většině zmapovaných lokalit se vyskytuje v četnosti barev do 10 %.
c) barva lahvové zeleně ( bottle green ). Je převažující barvou na většině lokalit. Místy tvoří až 90 % v četnosti barev. ( Chlum, Besednice )
d) olivová zeleň ( olive green ). Je hraniční barvou vltavínů. Zastoupení hnědé barvy snižuje kvalitu vltavínů. Typickou lokalitou s výskytem této barvy je například Hrbov.
e) hnědá barva. Ve vltavínech nacházejících se na území Čech se nevyskytuje, naopak hojný výskyt je na moravských lokalitách. Jde spíše o raritní kusy, které se dále nezpracovávají.
Podvody s vltavíny
V poslední době se zejména na cizokrajných webech objevuje nabídka vltavínů u kterých je zarážející nejenom nízká cena ale i barva a provedení.
Velmi snadno se nezkušený sběratel může setkat s „ vltavíny“ , které jsou žluté, modré a červené zejména kulovitých tvarů. V žádném případě se však nejedná o vltavíny !
Dalším oblíbeným trikem jsou odlitky ze zeleného skla, které vytvářejí dojem velmi dobře zpracované glyptiky. Odlitky neobsahují žádnou skulptaci. Někdy je používána i umělá skulptace vytvořená diamantovými vrtáčky a následně upravená směsí kyseliny sírové a fluorovodíkové, které dodají „výrobku“ lesk.
Časté jsou i odlitky surových vltavínů, které byly získány z forem vytvořených podle skutečného vltavínu. Zde obzvlášť platí, že mezi vltavíny se nenajdou 2 kusy, které by byly shodné.
Tyto fake moldavity postrádají základní rysy skutečných moldavitů pocházejících z českých nalezišť. Nemají nepravidelné bublinky a zejména neobsahují fluviální strukturu a vzácné přírodní sklo lechaterierit, který tvoří ve vltavínu nepravidelné struktury. Proto doporučujeme kupovat moldavity od prověřených prodejců a nikoli z neznámého webu. Při nákupu podezřelých moldavitů pak použít lupu s minimálně desetinásobným zvětšením.
Obr.1 Podlouhlé bubliny v moldavitu. Lokalita Ločenice, zvětšení 39 x.
Obr.2 Moldavit s lechaterieritem, šlíramia a malými blublinkami. Lokalita Koroseky,zvětšení 45 x
Obr.3 Mikrofoto moldavitu z lokality Vrábče s bublinami a lechaterieritem. Zvetšení 50 x.
Fotografie jsou převzaty z BOUŠKA,V.: Moldavites The Czech tektites, s. 30,31. Praha. 1994
Esoterické vlastnosti moldavitů
Moldavitům se připisuje celá řada vlastností, například, že jejich nošení přináší štěstí, zdraví a životní pohodu.
Je vědecky prokázaná skutečnost, že dokáží ovlivňovat lidské biopole (auru ). Biopole je okem neviditelný obal okolo každého organismu, tvořený souborem částic s produkcí záření o různých kmitočtech a vlnovém rozsahu. Je tedy jakýmsi obrazem biochemických pochodů v organismu a tím jedním ze zdrojů o jeho stavu.
V USA byl vyvinut přístroj, který dokáže změřit intenzitu biopole ( vlnění ) a co je důležité, dokáže jej převést do barev. Platí zde standartní fyzikální pravidla. Červená barva má vlnovou délku od cca 650 do 790 nanometrů. Na druhé straně modrá barva má vyšší kmitočet a to od 430 do 490 nm. Mezi těmito krajními mezemi jsou další barvy viditelného spektra – zlená, žlutá, oranžová. Autor této kapitoly tento přístroj AuraCamera 3000 v LA zakoupil a provedl s ním řadu srovnávaních snímků. Získal jasné důkazy, že moldavity dokáží auru (biopole) ovlivnit a tím znázornit biochemické pochody v lidském těle. Následující fotografie jsou toho důkazem.
Obr. 1 Biopole zdravé ženy, věk 36 let - Červená barva - Převažuje síla, vitalita, energie
Obr. 2 Biopole zdravé ženy, věk 38 let - Příměs žluté barvy – zdraví, pohoda, silná osobnost
Žena 38 let. Na levém obrázku je vidět slabá nepravidelná nazelenalá aura. Svědčí to o harmonii a naději. Po aktivaci moldavitem (pravý obrázek) došlo k výraznému zvětšení vyzařovaného biopole. Jedná se o momentální zvýšení psychické vyrovnnosti a odhodlanosti.
Žena (léčitelka) 39 let. N levém obrázku je patrné velké biopole s kombinací světle zelené a modré barvy. Naznačuje to, že se jedná o osobu snažící se najít poznání, oddanou víře a ideálu s nějakým posláním. Po aktivaci moldavitem (pravá fotografie) došlo ke změně biopole. Pole se zvětšilo a má červenou barvu. Moldavit dodal ženě okamžitou energii a vitalitu. Symbolizuje chuť něco nového vytvořit.
Muž 48 let. Na levé fotografii snímek biopole bez aktivace. Na pravé fotografii snímek po aktivaci biopole 2 broušenými moldavity přiloženými na krční a srdeční čakru. Na pravém snímku je vidět zvýšená aktivita obou čaker. Biopole je větší a převažuje oranžová barva, symbolizující sebevědomí a radost ze života.
Jakým způsobem lze využít moldavity k aktivaci biopole a tím k dodání energie? V podstatě existují dva způsoby. V obou případech je nejprve nutné moldavit “nabít energií”. Přírodní nebo broušený moldavit se vystaví slunečnímu záření na nevodivé podložce asi půl hodiny.
V prvním případě se uvedeme do klidové polohy a držíme moldavity v ruce po dobu asi 15 minut. Doporučuje se na nic nemyslet a soustředit se pouze na tento úkon. Senzibilní jedinci, ( přibližně každá třetí osoba ) mohou cítit z moldavitu teplo, případně mravenčení, nebo mít podobný pocit.
Ve druhém případě se moldavity po “nabití“ přiloží na srdeční čakru ( heart chakras ) a na čakru solar plexus. Tyto přírodní energetické vstupy známé z východní medicíny snadno absorbují energii a pomocí energetických meridiánových drah ji rozvedou do těla. Při tomto způsobu se doporučuje použít broušené moldavity.
Na závěr bychom rádi řekli, že tato kapitola je určena nejen pro sběratele moldavitů, ale hlavně pro osoby zabývající se esoterikou.